Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zajímavosti po trase cyklozájezdu

19. 1. 2011

Páteřní cyklostezka u Baťova kanálu

Baťův kanál patří k nejoblíbenějším turistickým cílům Východní Moravy. Po jeho březích se můžete vydat po cyklostezce směrem od Kroměříže až do Hodonína. Celková délka cyklostezky je 80 kilometrů. Cyklostezka je vhodná pro dálkové cyklisty, rodiny s dětmi, in-line bruslaře, seniory a tělesně postižené, kteří ocení takřka absolutní rovinu a přehledný terén, z převáné části po asfaltovém povrchu.

Trasa nabízí ideální spojení plavby s cykloturistikou. Návštěvníci tak mohou např. na kole vyjet na delší výlet jedním směrem a zpět se svézt výletní lodí, která je přizpůsobena pro přepravu kol. Nabízí se také možnost nalodit se i s kolem na hausbót a kombinovat plavbu s vyjížďkami nejen podél Baťova kanálu, ale i do okolí. Během cesty můžete navštívit řadu památek a zajímavostí v okolí jako např. zámek Buchlovice, hrad Buchlov, Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, Velehrad, Archeoskanzen Modrá, sklepy v Mařaticích, Polešovicích či Petrově-Plžích, skanzen ve Strážnici nebo Uherské Hradiště.

Na stezku navazuje i síť oblíbených Moravských vinařských stezek. Využít můžete také nabídku dalších služeb na březích – hospůdek a sociálních zařízení v přístavištích.

 Váté písky -Moravská Sahara
 
Bzenec-voj.cvičiště

Oblast vátých písků Moravské Sahary má rozlohu asi 6500ha a podle laboratorních rozborů je s ní složením shodná pouze nejsušší poušť na světě – asijská Gobi. Zkušební vrty, které se v okolí oblasti prováděly asi před 25 lety, prokázaly 60m mocnou vrstvu písku, která se snižuje směrem ke svým hranicím na okraji Vracova.Borové lesy, vysázené do původních dubových porostů koncem 19. století, spoutaly zdejší pohyblivé písečné přesypy, které ohrožovaly i okolní pole a daly oblasti přízvisko Moravská Sahara.

Nejvýznamnější lokality pískomilného rostlinstva a živočišstva v celé republice leží právě tady. Žije zde i řada ptačích druhů (např. lelek lesní, dudek chocholatý nebo skřivan lesní)– jsme ve vyhlášené ptačí oblasti zvané také Bzenecká doubrava. Bývalé vojenské cvičiště Bzenec je unikátní přírodní památka s travními porosty paličkovce šedého, kostřavy ovčí a pochvaté. V řídké vegetaci roste bohatství suchomilných mechorostů a lišejníků. Byla zde zjištěna řada vzácných druhů střevlíkovitých brouků, bohatá je fauna blanokřídlých, zejména kutilek, žahalek a včel. Je možné zde zahlédnout kudlanku nábožnou i pakudlanku jižní a několik desítek druhů pavouků(Titanoeca psammophila je dokonce v ČR novým druhem).

Ratíškovice - Muzeum ve Vagónu

Šlapací drezíny v Ratíškovicích jezdí už od roku 2004 a za těch šest let přepravily na čtrnáct tisíc spokojených návštěvníků z řad turistů, cyklistů , železničních fandů, ale i zaměstnanců železnice.

Přijeďte se do Ratíškovic povozit, užít si klidu, pohody a zážitku z netradičního dopravního prostředku - šlapací drezíny. Projížďku můžete spojit s návštěvou Muzea ve Vagónu, kde se  dovíte zajímavé informace nejen o historii železnice, ale i o hnědém "zlatě" - lignitu, který se na Ratíškovicku těžil.

Bzenec

Významné vinařské centrum, jehož dominantou je zřícenina kaple sv. Floriána a Šebestiána stojící v místech původního bzeneckého hradu. V parku novogotického zámku, který je pro veřejnost uzavřen, roste slavná Bzenecká lípa. Zajímavý je také zachovaný židovský hřbitov a památník padlým rumunským vojákům. Bzenec nejvíce proslavilo vinařství. V rozsáhlých zámeckých sklepích, které sahají až pod park, zrál sekt Château Bzenec.

Bzenecká lípa

 
Bzenecká lípa 

Stáří Bzenecké lípy se odhaduje na 900 let. U lípy se nachází pamětní kámen s českým a německým nápisem, který objasňuje, jak byl určen věk lípy. Dále je zde novodobá informační tabule. Lípa je chráněná státem.

Státní zámek Milotice

zámek Milotice 

Milotický zámek s parkem, jehož definitivní podobu určilo 18. století, tvoří dominantu obce. Původně renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, jenž byl v letech 1720 – 1725 barokně přestavěn, měl svého předchůdce v gotické vodní tvrzi. Dnešní návštěvník si může prohlédnout náročně komponovaný celek zámeckého areálu s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou, dvěma oranžériemi, francouzským parkem a přilehlou bažantnicí. Zámeckou instalaci každoročně doplňují sezónní výstavy. V současné době je zde prodejní galerie vín. Koncerty a další akce, které se na zámku pravidelně pořádají, jsou součástí společenského života obce. K zámku se váže pověst o milotické černé hraběnce.

Petrovské Plže

Jsou připomínány již v 15. a posléze v 16. a 17.století, kdy obyvatelé, v souvislosti s válečnými událostmi, hledali úkryt právě v těchto "plžoch", sklepech vyhloubených v poddajné žluté hlíně, zpevněné kamennou valenou klembou"kvelbenín".


Sklepy budovali sami vinaři se sousedskou a příbuzenskou výpomocí a pod dohledem zednického mistra, což se vlastně dělo až do nedávných dnů. Petrovské Plže náleží k typu sklepů zahloubených ve břehu bez nadzemní části. Šířka sklepa se většinou pohybuje kolem tří metrů, délka dosahuje patnácti, výjimečně i více metrů. Vrstva hlíny nad sklepem a její síla napomáhá udržovat příznivé vnitřní klima, významné pro kvalitu vína.Předsklepí-lisovna, znamená pracovní i společenskou část vinného sklepa.Lisují a zpracovávají se zde hrozny a najde se tu také místo k přátelskému posezení a "koštování" vína, které obvykle začíná ve vlastním vinném sklepě od bečky k bečce.
Vinné sklepy v Plžích vytvářejí ulicovou koncipovanou zástavbu se dvěma návesními prostory, tvořícími společenská centra vinohradnického areálu. Horní z obou center slouží jako přírodní hlediště do něhož ústí ulice se starými a výtvarně nejhodnotnějšími sklepy.
K zajištění tohoto významného souboru vinohradnických staveb a k prohloubení jejich ochrany vydalo ministerstvo kultury v září 1983 výnos o prohlášení souboru lidových staveb, vinných sklepů v Petrově-Plžích, za státní památkovou rezervaci.



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář